architekti

ARCHITEKT
...Na pomezí estetiky a funkčnosti.

Kdo je architekt?

Architekt​ je ten typ povolání, které každý zná, ale je těžké jej přesně definovat. Ve starověku tento termín označoval hlavního stavebníka (řecky architekton), v Řecku měl spíše umělecký význam, v Římě se jednalo naopak o inženýra. Tento rozpor provází práci architekta tedy několik tisíc let. Ve středověku měl dominantní pozici stavitel, který ovšem často projevoval vysoké estetické cítění. Zlom nastal v období renesance, kdy se architekti stávali váženými osobnostmi a často se touto profesí zabývali laikové jen díky uměleckému nadání. Některé stavby, zejména vojenské a hospodářské, se pak úplně obešly bez zásahu architekta. Od 19. století se pak rozvíjí tradice architektonických ateliérů. Dnes je architektura vyučována na několika tuzemských vysokých školách, které se vzájemně odlišují právě v poměru estetiky a techniky ve výukovém plánu. Toto rozdělení funguje rovněž ve světovém měřítku.

Význam architekta

Vztah k umění a zároveň stavitelství se odráží zejména v postavení architekta v rámci stavebního procesu. Silná tradice významných architektů první republiky byla vystřídána za socialismu velkým důrazem na kvantitu. Byť se můžeme pyšnit několika bez přehánění světovými osobnostmi, jejich hlas byl za minulého režimu často přebit aktuální potřebou nebo nedostatkem technických možností. Nyní je postavení architektů v procesu návrhu mnohem lepší, jejich slovo má větší váhu i díky rozvoji technologií. Ty umožňují dříve nemyslitelné realizace.

Architekti se najímali nejčastěji na stavby veřejné, například kostely, kláštery, ale i chudobince. Movití lidé si od nich nechali navrhovat paláce nebo jízdárny. Venkovské stavby se bez architektů obešly úplně. V Itálii se během renesance rozmohla stavba vil, většinou umístěných v přírodě a obklopených udržovanou zahradou. Církevní stavby přestaly určovat vývoj architektury až během 19. století, kdy se začínají vedoucí role ve společnosti ujímat podnikatelé. Ti se snažili dorovnat šlechtě i prostřednictvím výstavby. Zatím ovšem nenacházeli vlastní vkus. Ve 20. století pak dochází k ohromnému rozvoji architektury, neboť architekta si mohlo dovolit stále více lidí. Dnes je otázka kolik stojí architekt do značné míry určována individuální hodinovou sazbou.

Kolik stojí architekt

Cena za projekt se určuje individuálně, můžete ovšem využít orientační kalkulačku.

Předběžnou cenu za architektonické a navazující práce vám ráda sdělím emailem. Můj odhad bude přesnější, pokud bude poptávka obsahovat všechny dostupné podklady, například fotky nebo stávající plány. Cenovou nabídku zasílám až po osobním setkání, kdy je nutné si ujasnit přesné zadání a formu odevzdání.

 

Cena jednorázové konzultace je 500 Kč (mimo Prahu se připočítává cestovné). V ceně je zahrnuta návštěva místa, analýza stavu nemovitosti, doporučení vhodných postupů a jednoduchý návrh řešení. Při následném objednání architektonické studie se tato částka započítá do její ceny.

 

U malých zakázek je platba rozdělena na část zálohy a na platbu po dokončení. U rozsáhlejších projektů je uzavírána smlouva o dílo (na základě doporučeného vzoru ČKA) s harmonogramem prací a platebním kalendářem.

Od čeho se cena odvíjí?

Základem jsou dva faktory. Jedním je bezpochyby rozloha nemovitosti, druhým pak stupeň požadované dokumentace. Nejedná se samozřejmě o jednotnou cenovku, každý projekt je naceněn individuálně. Některá zadání jsou obtížnější, někdo chce naopak pouze drobné záležitosti. Pokud chcete rámcový odhad, můžete zkusit orientační kalkulačku. Obecně platí, že čím vyšší stupeň spolupráce a čím větší prostor, tím vyšší cena. 

Na rozdíl od stavebních prací, kde je v rozpočtu většinou jednotková cena za úkon, projektové práce jsou pro určení honoráře složitější. Můj postup je takový, že po přesném zjištění zadání odhadnu časovou náročnost projektu a tu vynásobím hodinovou sazbou. Z rozlohy vycházím pouze při předběžné orientační kalkulaci.

Jaká je přidaná hodnota?

Určitě Vás zajímá, co za své peníze od architekta dostanete. Především koncepční řešení. Na rozdíl od designéra, architekt zlepšuje kvalitu prostoru. Vidí jeho silné i slabé stránky a podle toho může navrhovat členění tak, aby vyhovovalo potřebám. Nevybírá pouze barvy a nábytek. Architekt přemýšlí o potřebách zadavatele, ať už se jedná o bydlení, kanceláře nebo nemocnici. Vždy musí skloubit estetiku s funkčností. Kromě toho také může zajistit papírování, výběr dodavatelů a dohlížet na realizaci.

Získat jednoduché návrhy a dokonce i vizualizace dnes není vůbec obtížné. Stačí zajít do kteréhokoliv studia, nebo dokonce hobbymarketu. Pokud si zároveň objednáte jejich služby, tak zdarma. Cena za tuto práci se ovšem někde projevit musí - započítá se pouze do jiných položek. Lidé, kteří takové služby poskytují nejsou zvyklí přistupovat ke každému zadání individuálně, často pouze kopírují koncepty. Jsou také omezováni technickými možnostmi firmy, pro kterou pracují. Pokud se rozhodnete pro architekta, dostanete jednak zcela exkluzivní návrh, který ve výsledku nemusí být dražší.